Fieseler Fi 156 Storch
přehled verzí
Fi 156 V - prototypy, 5 ks
Fi 156 A-0 - předsériové letouny určeny ke zkouškám, 10 ks
Fi 156 A-1 - první sériová verze
Fi 156 B - zdokonalená verze letounu s výsuvnými sloty, sériové nevyráběno
Fi 156 C-0 - úprava letounu podle zkušeností z provozu, vyzbrojeny kulometem MG 15
Fi 156 C-1 - první velkosériově vyráběná verze, bez výzbroje
Fi 156 C-2 - taktická průzkumná a spojovací verze, vyzbrojena, možnost instalace kamer
Fi 156 C-3 - víceúčelová verze
Fi 156 C-5 - víceúčelová verze s zavěsníkem pod trupem pro přídavnou nádrž nebo kontajner s kamerami
Fi 156 C-3/Trop a C-5/Trop - verze upravené pro službu v Africe, protiprachové filtry a vybava pro přežití v poušti
Fi 156 D-0 - santiní verze se zvětšenou kabinou, předsérie
Fi 156 D-1 - sanitní verze
Fi 156 E-0 - 10 ks experimentální verze s podvozkem, který se skládal z dvou párů kol spojených gumovými pásy pro operace v těžkém terénu
Fi 156 F-0 nebo P - verze určená k rozhánění davů, vycházela z verze C-3, kulomet v bočním okně, pod křídly kouřové pumy
Fi 156 U - uprava verze C-3 k protiponorkovým hlídkám
Celkem firmy Fieseler, Morane-Saulnier v okupované Francii a Beneš-Mráz v Protektorátu Čechy a Morava do konce války vyrobily 2874 ks Fi 156.
Po válce výroba typu v Československu pokračovala jako:
K-65 Čáp
Ve Francii vzniklo několik dalších verzí, které se od sebe lišily zejména použitým motorem:
MS.500 - shodny s Fi 156 C-3
MS.501 - motor Renault 6Q
MS.502 - motor Salmson 9AB
MS.504/MS.505 -motor Jacobs R-755-A2
MS.506 - motor Lycoming
Před válkou koupil SSSR licenci na výrobu Fi 156, který měl být pod označením OKA-38 Aisa vyráběn v Kaunasu. Do vypuknutí bojů s Německem však byl postaven jen jeden prototyp.
Prameny:
http://www.piteraq.dk/flight/storch.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Fieseler_Fi_156
http://www.airwar.ru
Murawski M.: Letadla Luftwaffe, část 1, Intermodel, Hostomice 1997
přehled verzí
Fi 156 V - prototypy, 5 ks
Fi 156 A-0 - předsériové letouny určeny ke zkouškám, 10 ks
Fi 156 A-1 - první sériová verze
Fi 156 B - zdokonalená verze letounu s výsuvnými sloty, sériové nevyráběno
Fi 156 C-0 - úprava letounu podle zkušeností z provozu, vyzbrojeny kulometem MG 15
Fi 156 C-1 - první velkosériově vyráběná verze, bez výzbroje
Fi 156 C-2 - taktická průzkumná a spojovací verze, vyzbrojena, možnost instalace kamer
Fi 156 C-3 - víceúčelová verze
Fi 156 C-5 - víceúčelová verze s zavěsníkem pod trupem pro přídavnou nádrž nebo kontajner s kamerami
Fi 156 C-3/Trop a C-5/Trop - verze upravené pro službu v Africe, protiprachové filtry a vybava pro přežití v poušti
Fi 156 D-0 - santiní verze se zvětšenou kabinou, předsérie
Fi 156 D-1 - sanitní verze
Fi 156 E-0 - 10 ks experimentální verze s podvozkem, který se skládal z dvou párů kol spojených gumovými pásy pro operace v těžkém terénu
Fi 156 F-0 nebo P - verze určená k rozhánění davů, vycházela z verze C-3, kulomet v bočním okně, pod křídly kouřové pumy
Fi 156 U - uprava verze C-3 k protiponorkovým hlídkám
Celkem firmy Fieseler, Morane-Saulnier v okupované Francii a Beneš-Mráz v Protektorátu Čechy a Morava do konce války vyrobily 2874 ks Fi 156.
Po válce výroba typu v Československu pokračovala jako:
K-65 Čáp
Ve Francii vzniklo několik dalších verzí, které se od sebe lišily zejména použitým motorem:
MS.500 - shodny s Fi 156 C-3
MS.501 - motor Renault 6Q
MS.502 - motor Salmson 9AB
MS.504/MS.505 -motor Jacobs R-755-A2
MS.506 - motor Lycoming
Před válkou koupil SSSR licenci na výrobu Fi 156, který měl být pod označením OKA-38 Aisa vyráběn v Kaunasu. Do vypuknutí bojů s Německem však byl postaven jen jeden prototyp.
Prameny:
http://www.piteraq.dk/flight/storch.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Fieseler_Fi_156
http://www.airwar.ru
Murawski M.: Letadla Luftwaffe, část 1, Intermodel, Hostomice 1997